neděle 14. prosince 2008

Závěrem...

Už v době Ruské říše a Kazašských chanátů se objevovaly snahy o společnou spolupráci mezi dnešním Ruskem a Kazachstánem. Především v druhé polovině 15.stol. a v 16.stol. byl zájem Ruska o území Kazachstánu eminentní. Už v té době oba útvary navazovaly jak obchodní, tak diplomatické vztahy. Problémem ale bylo, že cesty do Kazachstánu byly obklopeny nepřátelskými národy. Spolupráce ale neutuchala, jelikož byla prospěšná pro obě strany. Těsnou spolupráci dokazovaly časté diplomatické návštěvy. Kazašské země se připojili k Ruské říši v 19.století. Kazašské země se pomalu staly součástí Carské říše, která přebrala moc u kazašských vládců. Od této doby můžeme pozorovat těsnou propojenost vztahů mezi dvěma státními formacemi. Po pádu carské říše vznikla nová etapa dějin Kazachstánu. Avšak stále pod ruským vlivem. To že Kazachstán a Rusko spolu existovaly v jednom státě má stále vliv na současnou spolupráci. V devadesátých letech bylo území Kazachstánu bráno jako velmi bohaté na přírodni zdroje a ekonomicky velmi perspektivní. Proto Kazachstán, ještě za dob Sovětského svazu i nyní byl a je cílem mnoha investic. Vztahy tedy fungovaly i během existence SSSR. Vzájemné vztahy mezi Kazachstánem a Ruskou federací lze označit za komplexní síť vztahů, které se vyvíjely v minulých dobách uvnitř Sovětského svazu a pokračují svůj rozvoj v současnosti. na úrovni SNS jsou tyto dvě země stálými partnery, kteří společně trvají na podpoře integračních procesů a jsou připraveny spolupracovat na nových projektech, které mají regionální charakter. Jak Kazachstán, tak i Ruská federace v současných podmínkách existence se nemohou nadále vnímat jako centrum, resp. Moskva, a svazová republika. Z tohoto důvodu lze vnímat vztahy mezi těmito státy jako partnerství dvou na sobě nezávislých zemí se svými cíli a zájmy, avšak mají stále sebe navzájem na vědomí a budující svou zahraniční politiku na základě těchto principů: Kazachstán staví Ruskou federaci ve své zahraniční politice na první místo a Ruská federace považuje Kazachstán za jednoho z nejdůležitějších partnerů. Kazachstán nepodporuje antiruskou politiku, Rusko ze své strany usiluje o udrženívzájemných vztahů.

Rusko jako stát, který je přímým dědicem SSSR, má velmocenské postavení a stále bojuje za své postavení jak na úrovni regionální, tak i na mezinárodní.Z tohoto geopolitického hlediska lze zobecnit, že pozice Ruské federace v celém světě je stále důležitá a tento stát je považován za velkého hráče a schopného konkurenta. Na rozdíl od Ruska Kazachstán nemá takovou sílu, avšak je viditelný postupný rozvoj této země a dokonce lze uvažovat o růstu kazašského potenciálu, čehož se částečně obává i ruský stát. Ekonomický vztahy mezi zeměmi jsou velmi prohloubené a jsou velmi významnou prioritou ve vzájemné spolupráci. Ekonomika umožňuje oběma státům navzájem profitovat a spojuje všechny kazašské a ruské vazby dohromady. Na ekonomickou dimenzi vztahů lze napojit i surovinoenergetickou rovinu, která souvisí s ekonomickou, politickou i bezpečnostní dimenzí vztahů. Je nutné zde připomenout o mnohosměrnost politiky Kazašské republiky, která je bohatá na suroviny a je atraktivním na své přírodní zdroje, a o které mají zájem další velcí hráči. V tomto bodě vzájemných vztahů v současné době vznikají spory a problémy. Rusko stále považuje region Střední Asie za svou sféru vlivu, kde by si přálo působit sám bez přítomnosti konkurentů. Z toho důvodu se Rusko snaží vyvažovat vliv především
USA, Číny a v menší míře Evropské unie. Projekty nabízené dalšími velmocemi jsou často v rozporu se zájmy ruského státu, přičemž jde o to, aby Rusko bylo omezeno ve svém ovlivňování regionu jak Střední Asie, tak i konkrétně regionu Kaspického moře. Kazachstán je připraven spolupracovat s USA, Čínou a EU a budovat nové ropovody a plynovody a profitovat z toho co nejvíce, avšak nemůže zapomínat, že hlavní přístup do světových trhů v současnosti probíhá přes ruské území, které jak z politického, tak i z ekonomického důvodu nemůže obejít. Státy, které nemají dost velký surovinný potenciál, ale mají možnost investovat své peníze do velkých projektů, pronikají na nové trhy surovin velmi rychle. Rusko a Kazachstán jsou velkými zájemci o příliv investicí do svých projektů. Avšak nelze pominout záležitost, která svědčí o tom, že vměšování jiných investorů do politik nezávislých států může vést k pokažení vzájemných vztahů. Z toho vyplývá, že by oba státy měly najít kompromis, který by vyhovoval oběma stranám. Rusko nemůže stále omezovat Kazachstán a řídit jeho zahraniční politiku. Kazachstán musí stále zohledňovat každý zahraniční projekt tak, aby neohrozil vzájemné vztahy s Ruskou federací. Je pravda, že po rozpadu Sovětského svazu a získání nezávislosti Kazachstán vítal zahraniční investory na svém území. Finanční možnosti státu mu nedovolovaly samostatně vybudovat infrastrukturu a rozpracovávat své vlastní projekty, které potřebovaly velké vklady ze strany Západu. Co se týče Ruska, tato země si nikdy nepřála ztratit kontrolu nad regionem Střední Asie, protože tuto oblast považovala za svou sféru vlivu. Avšak v současné době Rusko není považováno za zemi, která disponuje svým bývalým potenciálem. Je nutné k tomu dodat, že snaha této země uchovat své postavení v mezinárodním společenství se ne vždy může uplatnit. Ruská federace by určitě nechtěla, aby Kazachstán zaujal významné postavení v regionu jak Střední Asie, tak i v oblasti Kaspického moře, resp. zaujal roli lídra v regionu. Vzhledem k současné situaci lze očekávat, že Rusko a Kazachstán budou hledat společné cesty, které je přivedou k nalezení lepších rozhodnutí a kompromisů v jednotlivých otázkách týkajících se surovino-energetické oblasti jejich vzájemných vztahů.

Vzhledem k tomu, že hlavním současným tématem mezinárodního společenství je otázka bezpečnosti, vojensko-bezpečnostní dimenze vzájemných vztahů Ruské federace a Republiky Kazachstán je nejdůležitějším bodem v kooperační vazbě mezi těmito státy. Vojenský aspekt zaujímá prioritní místo ve vzájemných vztazích Ruské federace a Kazachstánu. Z pohledu Kazachstánu blahobyt obou států záleží na tom, jak budou uchovány existující vazby mezi národy a jak se upevní pozitivní potenciály ekonomické, vojenské, sociální, vědecko-technické i humanitární spolupráce, která by vytvořila intensivní mezistátní kooperaci. Rusko kazachstánské jednotky začaly společně působit v příhraničních oblastech v roce 1996, přičemž zejména letecká obrana hraničních oblastí zůstává dodnes prostorem úzké koordinace. Ruské ozbrojené síly rovněž asistují kazašským vojenským jednotkám při stráži 1 700 kilometrů dlouhé čínsko-kazašské hranice. Dále prostřednictvím společných operačních sil pomáhají kazašským vojenským útvarům při vytváření národní stráže na pobřeží Kaspického moře. Vzájemná vojenská podpora Kazachstánu a Ruska je základem jak minulých, tak i současných spoluprácí, které řešily a řeší společné otázky bezpečnosti. Bezpečnostní otázku je také nutné uvést z pozice multilaterální spolupráce. Za důležitou organizaci svého druhu lze považovat Šanghajskou organizaci pro spolupráci. Šanghajská organizace pro spolupráci je stále operující mezinárodní mezivládní organizací, o jejíž vnik se zasloužily následující státy – Republika Kazachstán, Čínská
lidová republika, Kyrgyzská republika, Ruská federace, Republika Tádžikistán a Republika Uzbekistán. Vzhledem k těsné vojenské kooperaci, která vyplývá jak z faktu dobrého sousedství, tak i z možnosti vzniku případného nepořádku v regionu, si oba státy zaručují vzájemnou pomoc v otázkách bezpečnosti.

Otázka bezpečnosti může být těsně překrývána i s problematikou ruských menšin, kterou se Rusko zavázalo chránit. Problematika ruských menšin dost významně ovlivňuje vzájemné vztahy Republiky Kazachstán a Ruské federace. Vzájemné vztahy obou států jsou propojeny jak minulými, sovětskými, tak i současnými vazbami. Vzhledem k moderním podmínkám dnešní doby je nutno na rusko-kazachstánské vztahy nahlížet jako na spolupráci, bez které se nemohou obejít oba státy. Vzájemná kooperace mezi Ruskem a Kazachstánem mohla být považována za takový příklad regionální spolupráce dvou států, který nehledě na některé problematické body ve vztazích týkajících se např. surovino-energetického sektoru, stále funguje a státy, resp.Rusko a Kazachstán, podporují rozvoj svých vzájemných vztahů s vědomím o nenahraditelností této kooperace.

pátek 12. prosince 2008

Ruské železnice a kazachstánský Temir Zholy strvdili spolupráci

Ruské železnice a kazachstánský Temir Zholy (Kazachstánská národní železniční společnost) podepsali komplexní společný operační plán o spolupráci na mezinárodním železničním fóru v Astaně. Vadim Morozov, vice prezident ruských drah, řekl, že tento dokument zahrnuje všechny nejdůležitější oblasti činností obou železničních správ pro příští rok. Strategický rozvoj Ruských drah byl uspořádán do jednoho plánu. Tento plán zahrnuje i společné aktivity s Kazachstánem. Tato dohoda se očekává zvýšení objemů přepravy mezi zeměmi.

Podpisu spolupráce předcházela dohoda mezi Temir Zholy a First Cargo Company o provozu nákladní dopravy v Kazachstánu. Dohodu strvdili generální ředitel First Cargo Company Salman Babaev a Erlan Atamkuov, prezident Temir Zholy. Společnosti se dohodly na vzájemné pomoci. Dohody umožňuje využívání nákladních vagónů oběma společnostmi jak při dopravě nákladů na území Kazachstánu, tak i na území Ruska.

Vice-president pro rozvoj Temir Zholy, pan Kizatov na fóru konstatoval, že roste objem nákladní i osobní dopravy mezi Ruskem a Kazachstánem a tím se zlepšují bilaterální vztahy mezi oběma zeměmi. Na fóru byly taktéž definovány priority pro strategickou spolupráci:

1. Organizace v osobní dopravě, v jízdních řádech a při přechodu hranic
2. Organizace v nákladní dopravě, koordinace celní politiky
3. Spolupráce v oblasti železničního strojírenství
4. Moderní informační technologie
5. Společné podnikání
6. Vědecký a technický rozvoj
7. Rozvoj kontejnerové dopravy
8. Reforma právních předpisů a majetkových vztahů

Příští zasedání se bude konat v Kazachstánu v únoru 2009.


Obrázek: http://en.wikipedia.org/wiki/Image:Astana-Station-7759.jpg

Kazachstánská Temir Zholy (Kazachstánská národní společnost) je státní železniční společnost v Kazachstánu. Založila ji vláda jako akciovou společnost a jejím úkolem je provozovat a udržovat železniční dopravu v Kazachstánu. KTZ je největším zaměstnavatelem v Kazachstánu a spravuje více než 80 000 vozů - z toho přibližně 50 000 je ve státním vlatnictví.

Zdroje:

Russian Railways and Kazakhstan Temir Zholy signs cooperation plan.[online].[cit.2008-12-10]. http://en.ca-news.org/news/16295
First Cargo Company and Temir Zholy sign agreement.[online].[cit.2008-12-10]. http://www.railwaymarket.eu/6066/Kazakhstan%252C%2BRussia%2B%2BFirst%2BCargo%2BCompany%2Band%2BTemir%2BZholy%2Bsign%2Bagreement.htm
Cooperation of Open Society “Russian Railways” & JSC "Kazakhstan Temir Zholy".[online]. [cit.2008-12-10]. http://www.railways.kz/index.php?option=com_content&task=view&id=2390&Itemid=11&lang=english
Temir Zholy.[online].[cit.2008-12-10]. http://www.nationmaster.com/encyclopedia/Qazaqstan-Temir-Zholy

NATO obnoví jednání s Ruskem

Severoatlantická aliance obnoví jednání s Ruskem. Uvedl to v úterý generální tajemník NATO Jaap de Hoop Scheffer po jednání ministrů zahraničí zemí NATO. Jednání by také neměla probíhat ve stejném formálním rámci jako dříve, takže zřejmě nebude obnovena Rada NATO Rusko. Ministři zahraničí zemí Severoatlantické aliance se v úterý (2.12.2008) sešli na dvoudenním zasedání v Bruselu. Jedním z cílů bylo právě posoudit vztahy aliance s Ruskem a rozhodnout, zda je začít uvolňovat. Krok se čekal. "Myslím, že nastal čas vrátit se k vyjednávání," řekl při příjezdu na úterní schůzku šéf italské diplomacie Franco Frattini. Podle něj by měly nejprve začít debaty se zástupci Moskvy na úrovni velvyslanců. V dubnu, kdy se koná příští summit aliance, by pak mohla být obnovena jednání na nejvyšší úrovni.

Šéfka americké diplomacie Condoleezza Riceová už v pondělí naznačila, že Spojené státy jsou pro oteplení vztahů s Moskvou. "V zásadě s tím nemáme problém," řekla Riceová v pondělí v Londýně o obnovení vztahů aliance s Ruskem. "Avšak jsou určité aktivity, jako například kontakty mezi vojáky, které mi připadají problematické ve chvíli, kdy Rusové jsou stále rozmístěni na gruzínském území," dodala v narážce na ruskou vojenskou přítomnost v Jižní Osetii a Abcházii

NATO sice s Ruskem dál jedná, avšak pouze na nižších expertních úrovních, nikoli ve formátu Rady NATO-Rusko. Tento dialog na úrovni od velvyslanců výše aliance koncem prázdnin přerušila v reakci na srpnový zásah Ruska v Gruzii.


Zdroje:
Idnes: NATO neformálně obnoví jednání s Ruskem [online] 2008 [cit. 12.12.2008] http://zpravy.idnes.cz/nato-neformalne-obnovi-jednani-s-ruskem-f0f-/zahranicni.asp?c=A081202_193549_zahranicni_ipl Lidovky: NATO obnoví rozhovory s Ruskem [online] 2008 [cit. 12.12.2008] http://www.lidovky.cz/nato-obnovi-rozhovory-s-ruskem-d3l-/ln_zahranici.asp?c=A081202_185524_ln_zahranici_ter CeskeNoviny: NATO obnoví rozhovory s Ruskem, ale pozvolna [online] 2008 [cit.12.12.2008] http://www.ceskenoviny.cz/tema/index_view.php?id=347699&id_seznam=4 China View: NATO urges Russia to return to CFE treaty [online] 2008 [cit.12.12.2008] http://news.xinhuanet.com/english/2008-12/03/content_10452209.htm

Ruská jaderná historie na území Kazachstánu

Kazachstán, rozlehlá země ve Střední Asii. Obrovské planiny, které se rozprostírají po rozsáhlém Kazachstánu jsou vhodné pro místní obyvatelstvo, specializující se na pastevectví a chov zvířat. Během Sovětské éry je to však perfektní místo pro nukleární testy. Píše se rok 1949 a Sovětský svaz je jednou z velmocí. Misky vah na stranu USA převažuje mocný arzenál. Hlavní zbraní tohoto arzenálu je atomová bomba. Zbraň ukrutné ničivosti a také účinný prostředek nátlaku vůči okolnímu světu. Sovětský svaz však dlouho nezůstává pozadu a vyvíjí svou vlastní „zbraň míru“. Je nutné však provést mnoho testů a kazachstánské pustiny se jeví jako ideální místo. Kazachstán jako součást Sovětského svazu nemohl s rozhodnutím Moskvy nic dělat. Rozhodnutí změnilo život mnoha obyvatelům stepi i velkých měst. Trochu nelogicky si Moskva jako hlavní oblast testů vybrala území, které je pouze 150 km od severovýchodního města Semej. Během let 1949 – 1989 proběhlo na tomto území přes 456 testů z toho 340 podzemních a 116 atmosférických. Město, které si do té doby žilo svůj život se zcela změnilo. Během 40 let město poznamenalo několik až morových ran. Lidé začínali být nemocní a město samotné se začínalo měnit v město duchů. V té době 750 000 město se rok od roku vylidňovalo. V městě řádili najednou nemoci, které dříve byli pro tuto oblast zcela vyjímečné. Mnoho lidí trápili psychické problémy a propadali alkoholu a beznaději. V polovině 60. let se zvýšila kojenecká úmrtí a mnoho dětí se rodilo s handicapem a znetvořením. Za vše mohly jaderné testy, v oblasti přejmenované na Kurchatovskou oblast(oficiálně Semipalatinsk testovací oblast) . Nedaleko oblasti se nacházelo stejnojmenné městečko Kurchatov, kde se nacházely operační centra pro vývoj atomových zbraní. Město bylo pojmenováno po otci jaderného vývoje Sovětského svazu Igora Kurchatova. Město se stalo jedním z nejutajenějších a nejstřelenějších měst v Sovětském svazu.
Konec 80. let se nesl v duchu demokratizace v Evropě a komunismus by jako najednou ztrácel dech. K uvolnění situace došlo také v Kazachstánu. Sovětské testování zbraní v oblasti ubylo a tajemné město Kurchatov se začlo pomalu vyklízet. V městě Semej začli stále více se rojit otázky ohledně dopadu testování na obyvatelstvo. I po téměř 40ti letech se stále rodili děti s postižením a psychickým handicapem. Lidé tušili a Moskva stále mlžila. Nechtěla uznat i po téměř půl století chybu. Jen 150 km dělilo testovací oblast od půl milionového města. Radiace ničila nejen město samotné ale celou oblast severovýchodního Kazachstánu, ale také příhraniční oblast s Ruskem.
Testování skončilo až v roce 1991, po pádu Sovětského bloku. Kazachstán vyhlásil nezávislost a vlády se ujal Nusurltan Nazarbajev. S nezávislostí se začali vytahovat kostlivci ze skříně ponuré minulosti. Testování nukleárních zbraní se ukončilo už v roce 1989. Následky však přežily i totalitní režim. Nazarbajev nechal proto vyšetřit následky Sovětské intervence v letech totality. Výsledky byly smutné. Ve městě Semej nastal prudký nárůst výskytu leukémie a rakoviny. Kojenecká obrna stoupla po roce 1950 o téměř 15 procent. Na území výskytu radiace začala působit mezinárodní agentura IAEA (International atomic energy agency). Zhenis Zhotabayev, který výykum vedl byl překvapen nad hodnotami, které ukazoval dozimetr. Podle závěrečné zprávy nukleární testování mělo dokonce vliv i na metereologické podmínky. V oblasti napadlo za poslední desetiletí mnoho mm srážek. Jak netypické pro tuto stepní oblast. Po zjištění těchto analýz a šetření se rozhodla Kazachstánská vláda požádat o pomoc Rusko. Severní soused uznal vinu, ale zároveň žádá další prošetření Semipalatinske oblasti a vlivu jaderného testování na ekosystém a obyvatelstvo v příslušné oblasti.
Semipalatinská oblast a problémy této oblasti se mohou zdát dnes zapomenuté. Výzkumy a jednání o spolupráci s agenturou IAEA stále pokračují. Není to však aktuální problém. Kazachstán v posledních letech nachází opětovnou cestu ke svému většímu severnímu sousedu. Prohlubuje se spolupráce mezi těmito zeměmi a sebemenší konflikt by mohl toto renesanční sbližování narušit. S ruským kapitálem a kazašským ropným nalezištěm by to bylo nevýhodné pro obě země. Proto otázka minulosti ohledně jaderného testování na území Kazachstánu je podávaná velmi opatrně. V roce 1994 Kazachstánská vláda žádala peníze na výzkum a odškodnění obyvatelstva v dané oblasti. Z této pomoci však zřejmě nic nebude. International atomic energy agency vyčíslila škodu na téměř 1 miliardu USD. Lidé v oblasti si po roce 1991 začli znovu žít své životy. Celý Kazachstán těží s kooperace s Ruskem, ale existuje místo, kde pamatují na Sovětské manévry s despektem a slzami v očích. Mrtvé město Kurchatov a město s největším výskytem leukémie na 100 lidí ve Střední Asii Semej.
Tehdejší sovětský novinář Askar Nurmanov z deníku Novosti Press Agency působil řadu let v Kazachstánu a dělal reportáže ze Semipalatinské oblasti. Tyto zkušenosti ho velmi zasáhly a v jednom ze svých rozhovorů trpce konstatoval „ Bylo ji patnáct, a radioaktivní dopad způsobil že trpěla dwarfismem, rakovinou a také leukémií zároveň,proc proboha?!“.

Komentář:

Zdá se, že situace na severovýchodě Kazachstánu je mezinárodně promlčena. Kazachstánská strana nevyvíjí takový nátlak jaký avizovala při odtržení z tehdejšího Sovětského bloku. Kazachstánská ekonomika pomalu roste a s nárustem zahraničního kapitálu se nějak výrazně neprosazuje do mezinárodní situace. Neriskuje střet s Ruskem ohledně ožehavého tématu, kterým by odsoudil jaderné testy a tak kvitoval, že za smrt a zmrzačení obyvatelstva může Rusko. Je to logické. Rusko je největší importer Kazachstánu. Poslední tři roky nastává těsné sblížení mezi těmito státy. Smutný případ, kdy peníze přece jen hrajou hlavní roli. Vztyčený prst za minulostí a za Semiplatsky lid, tak drží mezinárodní nezavislé organizace. IAEA (International atomic energy agency) asi nejvíce poukazuje na situace jako je tato nejen v Kazachstánu, ale po celém světě. Poukazuje na nesmírně kruté dopady, které mohou nastat v oblastech jaderných výzkumů. Tyto dopady jsou stále i po několik desetiletí co jsou jaderné testy v dané oblasti ukončeny.


Zdroje:
Antenna: Soviets suspend nuclear testing at Kazakhstan [online] 2008 [cit.11.12.2008] http://www10.antenna.nl/wise/index.html?http://www10.antenna.nl/wise/330/3296.htm
IAEA: REPUBLIC OF KAZAKHSTAN Country presentation [online] 2008 [cit.12.11.2008] https://www.iaea.org/NuclearPower/Downloads/INPRO/Files/2008-CUC-Workshop/PP11.Kazakhstan.pdf
IAEA: The Semipalatinsk Test Site, Kazakhstan [online] 2008 [cit.11.12.2008] http://www-ns.iaea.org/appraisa/semipalatinsk.htm
Global Politication: Surviving on Nuclear Waste: Kazakhstan, Russia and Other Nuclear Waste Importers [online] 2008 [cit.11.12.2008] http://www.globalpolitician.com/2729-kazakhstan-russia-nuclear-weapons
NTI: Nuclear Facilities [online] 2008 [cit.12.11.2008] http://www.nti.org/e_research/profiles/Kazakhstan/Nuclear/facilities_semipalatinsk.html
NTI: Military Test Sites [online] 2008 [cit.12.11.2008] http://www.nti.org/e_research/profiles/Kazakhstan/Nuclear/facilities_military.html
NY Times: SOVIET TURMOIL; Kazakhstan Orders Closing of Nuclear Test Range [online] 1991[cit.12.11.2008] http://query.nytimes.com/gst/fullpage.html?res=9D0CEEDA143FF933A0575BC0A967958260
Wikipedie: Semipalatinsk Test Site [online] 2008 [cit. 11.12.2008] http://en.wikipedia.org/wiki/Semipalatinsk_Test_Site
Slate: A Nuclear Family Vacation in Russia [online] 2006 [cit.12.11.2008] http://www.slate.com/id/2144264/entry/2144273/

Rozhovor

Adam Nawrat měl tu možnost strávit nějaký čas v Kazachstánském hlavním městě Astaně. Strávil tam téměř půl roku se svým otcem, stavebním inženýrem, který pomáhal projektovat a stavět administrativní budovy. Adam je studentem 3.ročníku Mendlovy zemědělské a lesnické vysoké školy v Brně. Adam si tuto zajímavou zemi oblíbil a podělil se s námi o své zážitky.

Jak jsi se rozhodl pro cestu do této ne moc oblíbené turistické destinace ?

Byl červen a ja stále neměl brigádu na léto. Chtěl jsem někam ven, ale nějak nebyla možnost. Až mě můj otec pozval na svou služební cestu do Kazachstánu. Chtěl sem poznat vždy nějakou vzdálenou zemi a tohle byla příležitost. Nevěděl jsem co mám čekat a následující dny mne opravdu šokovaly.

Příjemně nebo jsi měl z něčeho velkou hrůzu?

Příjemně! Po příletu do Astany sem byl v šoku. Letiště je téměř nové. Velice moderní a můžu říct, kde se hrabe Ruzyně nebo Vídeň. Samotné město je velice krásné. Docela čisté. Jde vidět, že to je spíš administrativní město než nějaká těžařská základna. Celé to působilo na první pohled jako fajn místo.

Jak to tam je z bezpečností ?

No já sem neměl žádný konflikt. Byl jsem i na pár diskotékách a tam to bylo bezproblémové. Možná to bylo tím, že tam žádní Kazachstánci nebyli. Většinou Rusi a děcka zaměstnanců co tam pracovali z Evropy. Původně sem měl obavy z muslimského obyvatelstva, ale není to tam nějak radikální, takže s bezpečnostní to bylo všechno v pořádku.

Poznal si i jiná města než Astanu ?

Zhruba každý měsíc jsme se snažili někam vypadnout z centra Astany. Velmi se mi líbilo město Semej na severu. Je tam pozoruhodný buddhistický klášter, nebo spíš to co z něho zbylo, ale i tak je to nádhera. Byli jsme se v městském muzeu a byly tam docela šokující fotky znetvořených lidí. Během 40 let pod Sovětskou nadvládou byly nedaleko města prováděny jaderné pokusy, které měly vliv na dvě generace obyvatelstva. Připomnělo mi to návštěvu Osvětimi.

Jak tedy v Kazachstánu vnímají Ruské obyvatelstvo ?

Rusů je v samotném Kazachstánu mnoho. Ty co jsem měl možnost poznat byli velmi majetní. Myslím si, že Kazachstánům nějak příliš nevadí. Přinášejí tady kapitál a na to Kazachstánci slyší. Rusů je tu opravdu hodně a téměř každý den jsem potkal netypického Kazachstáne s evropským vzhledem.

Účastnil jsi se nějaké Kazachstánské slavnosti nebo veselice:-) ?

Ano, účastnil. Nedaleko zmíněného města Semej. Bylo to zhruba 80 km od centra města v rozlehlé pustině. Tátovi kazachští spolupracovníci nám ukazovali tradiční místní slavnost. Ač muslimové, tak nechybělo hodně alkoholu, skvělého jídla a ani hudba, která byla v poddání místních velmi „zajímává“. Byl jsem totálně překvapen, když asi tucet místních pastevců mělo na ruce obrovské orly. Vycvičení dravci lovili lišky a zajíce. Největší z orlů měli rozpětí snad větší než dvoumetrové. Opravdu zážitek.

Tak přece nebylo všecko tak růžové. Co se ti tam naopak nelíbilo ?

No téměř nikdo tam neumí cizí jazyk. Umím anglicky a německy a nikde sem s tímhle neuspěl. Druhým největším problémem je velký majetkový rozdíl mezi obyvatelstvem. V Astaně se najde hodně honosných budov, ale jen co ¨vyjedeš z centra, tak můžeš narazit na bídu a chudobu. Pastevci také nemají moc peněz, ale vypadali spokojeně a myslím, že jim nic nechybí.

Znají Kazachstánci něco o České republice ?

Rádi sledují fotbal a znají Pavla Nedvěda, ale už neví, že pochází z České Republiky. Populárním sportem v Astaně je hokej. Místní hokejisté hrajou Kontinentální ligu, a tak mají docela kvalitní tým. Místní hokeji rozumí a jména Jágr, Straka a Hašek znají a dokonce vědí, že jsou z Československa, vysvětlovat jim, že situace je jiná nemá smysl. Stejně druhý den na to mi tvrdili, že jsem z Československa, které je součástí Jugoslávie.

Chtěl by ses vrátit někdy do Kazachstánu ?

Určitě. Táta působí ve Střední Asii už téměř 8 let. Tvrdí, že každým rokem je Kazachstán modernější a vyspělejší. Chtěl bych vidět jak se tato země modernizuje a mění

Děkuji za rozhovor Adamovi Nawratovi a jeho přibližení Kazachstánu. Pokud máte nějaké další informace o této zemi můžete mu napsat na email Adam.N@seznam.cz

Transparency International zveřejnila výsledky úrovně korupce

Mezi 180 zeměmi hodnocenými podle míry vnímání korupce podle Transaparency International Rusko a Kazachstán v tomto hodnocení nedopadli dobře. Rusko zaujímá 152. pozici a Kazachstán 148 pozici.
Postup vlád v Kazachstánu a v Rusku je považován za nedostatečný. TI dále zveřejňuje, že od minulých zpracování výsledků se nic nezměnilo. Rusko dokonce drží jeden smutný primát. V rámci korupce firem se umístilo na čele. Podniky v těchto dvou zemí se dopouštějí všech čtyř druhů korupce. Korupce politických činitelů nebo politických stran, korupce oficiálních činitelů na střední úrovni s cílem urychlit vyřizování záležitostí a využívání osobních nebo rodinných kontaktů s cílem získat výhody y toho plynoucí. Organizace označila výsledky tohoto průzkumu za projev nedostatečného úsilí vlád exportérských zemí přimět své firmy k tomu, aby postupovaly podle mezinárodních protikorupčních úmluv. Zároveň vyzvala vlády i soukromý sektor, aby zvýšily úsilí o vymýcení korupce.
Smutným jevem je však nepoučení. Rusko se zavázalo k zlepšení situace do dalších let. Toto zavázání je však zcela neúčinné a na mezinárodní úrovni už komické. Kazachstánská situace je o něco rozdílná. Podle umístění je Kazachstán druhým nejlepším státem ze Střední Asie.
Avšak korupce v tomto regionu je na denním pořádku. Přispívá k tomu také ne zcela demokratická vláda prezidenta Nazarbajeva. Sám Nazarbajev má ve státní správě mnoho nekvalifikovaných příbuzných, kteří zastupují vysoké funkce. Západní firmy využívají lobby k uplácení úředníků, které tak rozhodují v jejich prospěch. Západní špinavé peníze láká potencionál, který se schovává v Kazachstánu. Tolik potřebná ropa a nerostné suroviny jsou tučným lákadlem pro upláceni nejen z Evropy, ale i z Ruska.
Tansparency International přichází s radami, jak omezit korupci. Pravidla pro legitimní lobbing, ochrana oznamovatelů korupčních praktik, jasná pravidla vlád pro uzavírání rozhodčích doložek a revize a zveřejnění všech stávajících, nutno cíleně řešit korupční praktiky ve vztahu farmaceutických firem a lékařů a vyšetřování takzvaných bílých límečků.
V listopadu letošního roku proběhlo v Atenách setkání Antikorupční agentury. Organizace čítající 300 delegátů shrnula svou práci za posledních 15 let a byly představeny nové vize. Zvlášť jak reagovat na stále rostoucí ekonomiky a následné rizika korupce ve státech, které se tradičně v rámci výsledků objevují na předních místech (Rusko,Čína,Indie).
Jedním příkladem za všechny je rozhovor majitelky restaurace Yany Nefedovskaya, která prožila strastiplnou cestu k založení restaurace.
„Jedním z největších problémů při založení restaurace bylo že tady v Rusku je kolem 80 subjektů, s kterýma je třeba při podnikání jednat. A ne všichni jednají legálním způsobem.
Do Rusku a celé střední Asie po roce 1990 vpadl kapitalismus se všemi jeho výhody, ale také nevýhody. Korupce je jedním mínusu, a také z jedním největších problémů současného Ruska a Kazachstánu. Prezident Medvěděv na jaře v době své inaugurace zmínil jako jeden z hlavních cílů boj proti korupci. Zatím však selhává.

Bribe Payers Index 2008



Zdroj obrázku: http://transparency.org/news_room/latest_news/press_releases/2008/bpi_2008_en

Zdroje:
Russia today: Corruption: time to take the gloves off [online] 2008 [cit.11.12.2008] http://www.russiatoday.com/news/news/32569 Russia today: Fighting corruption worldwide: a long way to go [online] 2008 [cit.11.12.2008] http://www.russiatoday.com/features/news/34543 Transparency: Emerging economic giants show…. [online] 2008 [cit.11.12.2008] http://transparency.org/news_room/latest_news/press_releases/2008/bpi_2008_en BBC News: Russian firms 'lead bribe list' [online] 2008 [cit.11.12.2008] http://news.bbc.co.uk/2/hi/business/7773069.stm Reuters: Russian and Chinese firms most likely to bribe: survey [online]2008[11.12.2008] http://www.reuters.com/article/newsOne/idUSTRE4B821M20081209

pátek 21. listopadu 2008

Problém ruských menšin v Kazachstánu

Jedním z největších problémů ve vzájemných vztazích mezi Ruskem a Kazachstánem je situace kolem ruských menšin na území Kazachstánu. Kořeny tohoto problému sahají do dob SSSR, jelikož v té době žilo na území Kazachstánu přibližně 38% obyvatel ruské národnosti a to především podél vzájemných hranic. V současné době tato menšina tvoří 5 – 6 % z celkového počtu obyvat Kazachstánu, tedy přes 400 tisíc obyvatel. Problém ruských menšin hodně ovlivňuje vztah mezi zeměmi a často býva zdrojem napětí. Reliéf, kterým prochází hranice mezi státy, netvoří žádné přírodní překážky - je tvořen rovnou stepí a když se tato hranice po rozpadu SSSR tvořila, nastala situace, kdy se spousta Kazachů prakticky ocitla na území Ruska. Bylo to především v okolí Astrachaně, Omsku a Orenburgu. Zřejmě to ale velké problémy nezpůsobilo, jelikož nikdy nebyly zaznamenány nějaké tendence k separatismu. Větší problém nastal u ruského obyvatelstva na území nově vzniklého nezávislého Kazachstánu. Rusko ale ve své zahraniční politice tuto problematiku vnínalo vcelku pozitivně. Rusko svoje zájmy mohlo prosazovat v těch regionech, které považovalo za svou sféru vlivu. Boris Jelcin v roce 1992 uvedl, že Rusko bude svou zahraniční politiku orientovat, tak aby ochraňovalo zájmy svých menšin na neruském území.

Vzájemné spory se začaly objevovat už s jedním z prvních zákonů samostatného Kazachstánu. Kazaština byla ustanovena úředním jazykem a ruština byla postavena do role mezietnického jazyka. Rusku se to samozřejmě nelíbilo. Považovalo to za projev diskriminace. V Kazachstánu pak začaly vznikat různé organizace a spolky, které byly vytvářeny kazachstánskými Rusy. Většinou měly neformální charakter. Tyto organizace ale měly svůj vlastní program a při místních volbách sponzorovaly své kandidáty. Do těchto organizací můžeme třeba zařadit Organizaci pro autonomii východního Kazachstánu a Jednotu. V roce 1994 rozhodl prezident Nazarbayev přestěhovat hlavní město z Almaty do Astany. Oficiální důvody tohoto projektu byly: nevhodná poloha Almaty, která leží na hranicích s Čínou. Navíc Almata leží z geologického hlediska v nestabilní oblasti, kde bylo předvídáno několik zemětřesení v průběhu dalších let. Dalším důvodem bylo to, že je Almata přelidněná. Ovšem ten hlavní a neoficiální důvod stěhovnání bylo úsilí zvýšit vliv kazašského etnika v především rusky obydlených oblastech a změnit demografickou situaci. V té době se Astana jmenoval ještě Akmola. Rusové ale Akmola překádali jako „bílý hrob“, kdežto úřední púřeklad byl „bílá hojnost“. Nazarbayev tedy nechal přejmenovat Akmolu na Astanu (kazašský výraz pro hlavní město).

Velké rodíly v obyvatelstvu byly také z profesního hlediska. Kazaši byli zaměstnáváni především na nekvalifikovaných postech (průmysl) a v chovu zvířat (zemědělství). Po získání nezávislosti fungovala v kazachstánu politika preferování kazašského národa. Kazachům se dostávla takových výsad, jako možnost dosáhnou vyššího vzdělání, snadnější přístup do státní správy. Začali obsazovat vysoké posty v politice, státní správě a administrativních orgánech. Kazaši v roce 1985 tvořili přibližně 40%. Tomu ale neodpovídal poměr Kazachů a Rusů na vysokých pozicích ve státní správe, který byl 1:1. V roce 1989 podíl obyvatel nekazašské národnosti na těchto pozicích činil 49,7%, v roce 1992 41,5% a v roce 1994 již jen 25%. Dalšími problémy, které narušovaly rusko-kazachstánské vzathy byly snahy Kazachstánu o vytvoření národního státu. Přitom v oficiální prohlášeních byl nazýván jako multietnický stát. Rusové ale jako národní stát Kazachstán v žádném případě nebrali a navíc jej obvňovali z přijímání diskriminačních zákonů o jazyce, občanství.

I když se situace kolem ruských menšin může zdát vyhrocená, nikdy nedošlo k významnějším ozbrojeným střetům mezi etniky a žádná masová separatistická hnutí se zde nevyskytovala. Vzniklo pár politických organizací, které nabádaly k separatistickým aktivitám, avšak tyto organizace se nesetkávaly s podporou ruskojazyčného obyvatelstva – to bylo většinou víceméně politicky pasivní. Jedním z největších problémů ve vzájemných vztazích je otázka jazyka. Jak bylo zmíněno výše, kazaština byla uznána úředním jazykem a ruština pouze jakýmsi mezietnickým jazykem. Jako oficiální jazyk byla ruština uznána v roce 1995. Ruský jazyk přesto dominoval a obecně byl mnohem víc rozšířený než kazašský. I když byla úředním jazykem kazaština, mnoho Kazachů dodnes kazašsky neumí a za svůj rodný jazyk považují ruštinu. Přesto na školách ubývalo hodin ruštiny,ale i tak ruský jazyk na školách v roce 1994 dominoval a v roce 1997 se stále ještě 49% žáků učilo v ruském jazyce, přičemž početně kazašská mládež převyšovala ruskou 80% sdělovacích prostředků do roku 1997 používalo ruský jazyk. V kazachstánu také došlo k masivnímu přejmenovávání ulic, vesnic a měst z ruštiny do kazaštiny. Například Alma-Ata byla přejmenována na Almaty, což prý více odpovídalo normám ruského jazyka. V roce 1999 začal fungovat program cíleného a státními orgány podporovaného zviditelnění kazašského jazyka v občanském životě. Rusky však nadále běžně hovoří téměř veškeré obyvatelstvo země.

Komentář:

Vzájemné rusko-kazachstánské jsou ovlivňovány taky problematikou ruských menšin. Vliv na vztahy mezi zeměmi bude ve větší míře negativní. Už uznání kazaštiny úředním jazykem, i když většina obyvtel mluví rusky se zdálo být docela diskriminačním krokem. Proto není divu že se to Rusku a jeho menšinám v Kazachstánu nelíbilo. Na druhou stranu k tomu měl Kazachstán své právo. Jako nezávislý stát si přece nemusí nechat diktovat cizí politiku. A navíc to byl celkem logický krok. Každý stát má své specifické znaky, mezi něž patří i jazyk. Takže pokud chtěl Kazachstán vytvořit národní stát, měl uznat kazaštinu jako svůj jazyk, což se taky stalo. Otázkou zůstává zda to nebyl unáhlený krok a jestli to nemohlo pár let počkat. S početnou ruskou menšinou se Kazachstán dostal do patové situace. Jako samostaný stát chtěl samozřejmě posilovat svou národní identitu, ale na druhou stranu tyto kroky vedly k tomu, že si Rusové právem připadali diskriminovaní. Omezovat jazyk tak početné menšiny, navíc když se stále používá i mezi ostatními etniky diskriminací opravdu zavání. Vztahy mezi Rusy a Kazachy, ale nenabývají nenávistných rozměrů a nevykazují nějaký ostřejší charakter, ve srovnání s jinými etnickými konflikty. Každopádně můžeme říct, i když vztahy nejsou vyloženě vyhrocené, tak v určité míře vztahy obou států ovlivňují. Jelikož Rusko s Kazachstánem jsou velmi významní partneři, musí být ruská menšina v zohledňována v kazašské politice.

Zdroje:

Sevinç Alkan Özcan: THE NEW MINORITIES IN THE POST-SOVIET SPACE: RUSSIANS IN KAZAKHSTAN-FROM HEGEMONIC POWER TO STATUS OF MINORITY.[online].[cit.2008-11-21]. http://www.obiv.org.tr/2003/AVRASYA/SOzcan.pdf

Directions in the ethnic politics of Kazakhstan: Concession, compromise, or catastrophe?.[online].[cit.2008-11-21].http://findarticles.com/p/articles/mi_qa3821/is_199804/ai_n8785068/pg_1?tag=artBody;col1

World Directory of Minorities.[online].[cit.2008-11-21].
http://www.minorityrights.org/?lid=2359&tmpl=printpage

Kazachstán: Základní informace o teritoriu.[online].[cit.2008-11-21].
http://www.businessinfo.cz/cz/sti/kazachstan-zakladni-informace-o-teritoriu/1/1001279/

Sebastien Peyrouse:The Russian minority in Central Asia: Migration, Politics and Language.[online].[cit.2008-11-21].www.wilsoncenter.org/topics/pubs/OP297.pdf

Middle East Studies Series.[online].[cit.2008-11-21].http://www.ide.go.jp/English/Publish/Mes/51.html