Kam potečou finance z kazašských ropných polí?

Západní ropné společnosti mají důvod k obavám o své investice v další postsovětské zemi. Horní komora kazašského parlamentu schválila zákon, který umožňuje vládě měnit nebo rušit smlouvy se zahraničními ropnými společnostmi, pokud by ohrožovaly národní zájmy. Zákon ještě musí ratifikovat prezident Nursultan Nazarbajev. Nazarbajev je prezidentem Kazachstánu od roku 1990. Jeho vláda však brzy získala protidemokratický a autoritativní charakter doplněný o rozsáhlou a všudypřítomnou korupci. Mezi konsorciem západních těžebních společností a vládou přitom již nějakou dobu panuje spor o těžební oblast Kašagan, která je největším světovým nalezištěm ropy objeveným za posledních třicet let. Na poli operuje jedna státní a několik komerčních společnosti, vedené italskou nadnárodní ropnou společností Eni pod Severokaspickou podílovou dohodou. Tato dohoda byla vytvořena sedmi společnostmi s následujícími podíly: Eni (18,52%), Shell (18,52%), Total (18,52%), ExxonMobil (18,52%), ConocoPhillips (9,26%), KazMunajGas (8,33%), Inpex (8,33%). Původně zde měla operovat i společnost BP, ale ta v roce 2003 prodala polovinu svých těžebních práv Kazachstánu (za asi 1,2 mld dolarů). Jednou z akvizic Eni byla jiná ropná společnost Agip, a v současnosti Kazachstánu pod Eni operuje lokalizovaná Agip KCO. Kazašský premiér Karim Masimov prohlásil, že pokud obě strany nedospějí k rychlé shodě, dojde na arbitráž. Před měsícem nařídila kazašská vláda společnosti Agip KCO, aby v oblasti zastavila práce, a přitom začala měnit podmínky sjednané v roce 2001. Premiér Masimov uvedl, že tyto kroky jsou reakcí na fakt, že konsorcium vedené italskou společností Eni nedodrželo podmínky smlouvy.

Strach minulosti obchází ropné společnosti

Konsorcium bylo obviněno z porušování práv životního prostředí. Stejně tak v Rusku některé firmy tvrdě narazili na nepodporu státu, kde právě těží. Z obavy o zestátnění firmy stáhli produkci. Kazachstanská vláda však tuhle tezi odmítá a vydala prohlášení, že žádné zestátnění nehodlá provádět. Jedním z možných stanovisek proč kazašská vláda rozhodla přijmout takový zákon je i budoucí stavba ropovodu do Západní Číny. Obě země jednali o projektu už v roce 1997, ale od té doby je ticho po pěšině. Až nyní opět se vyrojily diskuse o společné spolupráci. Možná právě tato spolupráce nahání husí kůži zahraničním investorům v Kazachstánu. Spojením ropných zásob Kazachstánu a rychle se rozvíjející ekonomiky Číny by mohlo znamenat převrat ve Střední Asii. Zahraniční ropné firmy se právem cítí býti ohroženy. Stejně tak i velké Rusko. Vždyť po téměř 20 let je největším investorem a importérem Kazachstánu. Obavy, že by přišlo o výsostní postavení na nemalém kazachstánském trhu je na místě. Během posledního měsíce uzavřeli vlády mezi sebou více smluv než během 17 leté zahraniční politiky. Smlouva o spolupráci na vývozu ropy není výjimkou. Rusko si po situaci v Gruzii snaží, aby se podobná situace nestala v dalším perimetru bývalého Sovětského Svazu. Posilování spojenectví je také posilování, už tak silného vlivu ve Střední Asii. Nebo se může také jednat o další taktickou hru dua Putin – Medvěděv, kteří ač v republice vládnou pevnou rukou. Rukou, která šokuje i polodiktátora Nusurtana Nazarbajeva.


Obrázek: wikipedia.cz

Jak situace bude pokračovat si snad nikdo netroufá říct. Rusko- Kazachstánská spolupráce se stále více prohlubuje a některé zahraniční firmy nemají z této rostoucí spolupráce dobrý dojem. Naznačují tomu i určité protesty a výtky k nově přijatým zákonům, které v rámci světové produkce a spolupráce mezi firmou a státem poskytující firmě těžební půdu a prostředky v podobě ochrany a dohližitele. Jak moc bude však Kazachstán dohlížet na soukromé firmy v budoucnu je ve hvězdách…..nebo v ruských rukou ?!



Zdroje:


Caspian oil exports heading east.[online].[cit.2005-2-9].http://atimes.com/atimes/Central_Asia/GB09Ag02.html
Kremlin threatens to seize British Petroleum's Siberian gasfield project following confiscation of Shell's Sakhalin-2 venture.[online].[cit.2006-12-29].http://once-upon-a-time-in-the-west.blogspot.com/2006_12_01_archive.html
Kazakhstan Seeks to Balance East and West.[online].[cit.2008-10-5].http://www.nytimes.com/2008/10/06/world/asia/06rice.html?_r=1&oref=slogin
Energy Information Administration.[online].[cit.2008-10-31].http://www.eia.doe.gov/